Yorkširský teriér, hovorově známější jako jorkšír, je v současnosti jedno z nejoblíbenějších plemen, hodící se i pro lidi, kteří disponují malými obytnými prostory. Původně ovšem šlo o lovecké psy, jejichž kořistí byly hlodavci. Není tedy divu, že těmto malým psíkům nechybí odvaha.
Původ yorkšírského teriéra
Yorkšírský teriér byl vyšlechtěn v polovině 19. století v anglickém hrabství Yorkshire, s cílem lovu myší a potkanů v obydlích řemeslníků a dělníků – poddaní totiž mohli vlastnit pouze malé psy, kteří prošli obručí o průměru 18cm. Mezi předky jorkšíra pravděpodobně patří Skye teriéři, Dandie dinmont teriéři, a dlouhou hedvábnou srst má díky Maltézáčkovi.
Díky svému atraktivnímu vzhledu se jorkšír brzy stal miláčkem lidí z vyšší společnosti a postupně přestal být využíván ke svému původnímu účelu. Nakonec začal být vyhledáván jako společník dětem, seniorům a jako přátelský drobný pejsek vhodný do měst a malých bytů. V 70. letech 19. Století byl tento psík poprvé převezen do Ameriky.
Povaha yorkšírského teriéra
Jorkširští teriéři jsou hraví, inteligentní a velice aktivní psi. Díky svému původnímu určení jsou odvážní a ostražití, často štěkají a nebojí se postavit výrazně většímu psu. Pro teiéry obecně platí, že mají tendenci být tvrdohlaví a je třeba jim určit hranice, jinak se mohou stát panovačnými, a navzdory své velikosti jsou schopni podřídit si celou rodinu.
Na druhou stranu pro ně platí, že jsou svým lidským společníkům věrní a velice je milují, k cizím ale bývají nedůvěřiví a ostražití.
Kolik let žije yorkšírský teriér
Jorkšír se běžně dožívá mezi 12 a 16 lety. Délka života tohoto drobného pejska však výrazně závisí na lidech a na tom, jak se postaví k jeho potřebám. Při pořizování jorkšíra je třeba myslet na to, že i přes svou dlouhou srst tito psi snadno prochladnou, a je tedy nutné, obzvláště ve vyšším věku, vyhnout se mrazům a průvanu, případně při venčení v zimním období yorkšírského teriéra obléct do oblečku. Dále je třeba myslet na to, že jejich drobné zoubky mívají problém s plakem. Bez péče ale nemusí zůstat jen u plaku. Může dojít k zánětu dásní a postupnému vypadávání zubů. To pro vašeho pejska bude nejen nepříjemné, ale případný chronický zánět může i zkrátit délku života…