Valašsko je známé především díky svému lidovému charakteru a obyvatelům, odjakživa známým jako Valaši. V České republice je region Valašska spojován právě s historickou tradicí Valachů – původních obyvatel území, jejichž způsob života byl spojován s pastevectvím koz a ovcí a kladným vztahem k přírodnímu bohatství. A z velké části to platí dodnes, kdy se historické lidové tradice nadále připomínají a mnohdy i uplatňují, například při společenských příležitostech…
Historie Valašska
Valašsko jakožto svérázný kulturní region v sobě zahrnuje mnohé zvyky a tradice, které jinde v Čechách najdeme jen stěží. Nejde pouze o historickou charakteristiku hlavní obživy tehdejších obyvatel, kterou si sebou na naše území ve 13. století přinesli ze své původní domoviny, jižního Rumunska, ale i o obyčeje a zvyky, jako je lidová architektura, kroje, tance nebo pokrmy. Dokonce i původní jazyk Valachů se úplně nevytratil, ale v roztříštěné formě zůstal zachován v místním nářečí. Za příklad dochovaných slov z původního jazyka uveďme třeba krkoš – větev, cap- kozel, roba – manželka, nebo hafery – borůvky. Takových slov je mnohem více, a kdyby na Čecha místnímu dialektu neznalého nějaký Valach takto promluvil, přišlo by vhod mít při ruce nějaký česko-valašský slovník… Existuje i mnoho na Valašsku vzniklých přísloví, z nichž to nejznámější je asi „Do nabitej flinty nefúkaj!“. Autor článku upřímně doufá, že taková rada nebyla příliš často zapotřebí.
Jak již bylo řečeno, Valaši na území severovýchodní Moravy dorazili z Rumunska. Odhaduje se, že emigrace Valachů začala ve 13. nebo 14. století, a v různé míře přetrvávala až do století sedmnáctého. Zajímavé je, že během relativně krátké doby došlo k integraci a přijetí této nové kulturní skupiny u původních obyvatel, kteří nakonec za svou přijali i jejich kulturu – a přestože se v průběhu dějin hranice českého Valašska dají považovat za proměnlivé, dnes mezi tento tradiční region jednoznačně spadá celý okres Vsetín, značná část okresu Zlín, a přilehlé části okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Území zavrhované do Valašska tak čítá kolem 2000 km čtverečních, a (v závislosti na začlenění okresu Zlína) asi 300 000 obyvatel. Do Valašska tedy jednoznačně patří tato města: Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Velké Karlovice, Frenštát pod Radhoštěm a Valašské Klobouky.
Ve zmíněné oblasti (a přilehlých částech) narazíme na mnohé památky, které historii Valašska i jeho současnost přehledně prezentují. Jde jak o různá muzea a naučné stezky, tak i zámky a zříceniny hradů. Na Valašsku a Valašské části Beskyd také naleznete několik rozhleden, z nichž některé jsou po architektonické a tím pádem i vizuální stránce nanejvýš originální, a nabízí krásný výhled na zdejší obce a rozmanitou flóru. Valašská kultura se však neprojevuje jen v nářečí a turistických atrakcích, ale třeba i v místních restauracích (nebo palírnách). Severovýchod Moravy je známý tradičními pokrmy, v nichž dominují zelí a švestky – přirozeně ne najednou, ale z každé suroviny zvlášť. V tuto chvíli je na místě zmínit, že v regionu leží i nejedna palírna…
Osobnosti z Valašska
Z Valašska pochází celá řada veřejně známých osobností a umělců. Za zmínku jistě stojí Eliška Balzerová (rozená Havránková), která hrála například v Nemocnice na kraji města nebo Vrchní, prchni!. Všemi známým rodákem z Vizovic není nikdo jiný, než mim, divadelní a filmový herec a scénárista, Bolek Polívka, který se ke kultuře Valachů veřejně hlásí. Další výraznou osobností z Valašska je Ludvík Vaculík. Vaculík byl prozaik, fejetonista, publicista, disident, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice. Byl to moravský patriot, který ve své tvorbě nejednou použil rodné valašské nářečí…
Tipy na výlety
Muzea, rozhledny, zámky, hrady, naučné stezky… Na Valašsku je pro každého něco. Rozhodně stojí za návštěvu nejznámější hora v Beskydách, Radhošť. Na této 1129 metrů vysoké hoře si můžete užít nejen krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko a Jeseníky, ale také můžete proniknout k nejvýše položené kapli v České republice, která je zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. Na vrcholu se nachází i sousoší obou věrozvěstů od autora Albína Poláška z roku 1931. Za zmínku také jistě stojí, že hora Radhošť je spojována s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody, obecně známého Radegasta. Podle pověstí měl tento bůh na hoře své sídlo, kam mu lidé z dalekých krajů přinášeli dary… Od roku 1955 je Radhošť vyhlášený národní přírodní rezervací. Další tipy na výlety na valašsku najdete na valach.cz a na visit-valassko.cz
Muzea na Valašsku
Valašské muzeum v přírodě
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je největším muzeem svého druhu v České republice. Tematicky je rozděleno na Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu, přičemž expozicím dominují originální roubené stavby a kopie a rekonstrukce historických budov.
V průběhu roku se zde pravidelně konají pořady a akce zaměřené na prezentaci běžného života, folkloru, zvyků a obřadů historických Valachů. Do některých z nich se mohou aktivně zapojit i návštěvníci, a odnést si tak nevšední zážitek nebo i nějaký ten rukodělný výrobek. Muzeum také spravuje areál dřevěné secesní architektury Dušana Jurkoviče na Pustevnách, který je zapsán mezi národní kulturní památky.
Muzeum Velké Karlovice
Muzeum se nachází v bývalém kupeckém domě, v historickém středu Velkých Karlovic. Ve dvou budovách památkově chráněného objektu z počátku 19. století můžete spatřit charakteristický obraz života lidí v tomto rázovitém koutu země; jeho expozice je věnována historii obce, salašnictví a lidové řemeslné výrobě. Jádrem národopisné sbírky je podomácku vyráběné zemědělské a salašnické nářadí, postupy zpracování vlny, lnu a výroby ovčího sýru. Součástí je i valašská kuchyně s původním prostým vybavením. Vstupné je pouhých 50 Kč.
Zámky na Valašsku
Zámek Vizovice
V obci Vizovice stojí zámek téhož jména, který vyrostl na základech bývalého cisterciáckého kláštera. Může se pochlubit interiéry ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru, s rozsáhlou sbírkou porcelánu, obrazovou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou dalších hodnotných předmětů. Kolem zámku je velká zahrada z 18. století, zařízena částečně jako anglický a částečně jako francouzský park.
Zámek Kunín
V obci Kunín, nedaleko Nového Jičína, stojí stejnojmenný zámek. Toto venkovní sídlo bylo vystavěno mezi lety 1736 až 1734 na místě starší kamenné tvrze a sloužil různým společenským účelům až do konce 2. světové války, kdy byl zdevastován Sověty. V roce 1999 však zámek získala do svého vlastnictví obec Kunín, která ve spolupráci s Muzeem Novojičínska zahájila rozsáhlou rekonstrukci s cílem navrátit do něj původní historické sbírky a zpřístupnit jej veřejnosti.
Do zámku se tak vrátilo i některé původní vybavení, a dnes tak nabízí důkladnou 90 minutovou prohlídku s průvodcem, při které se podíváte do řady místností, obnovených podle autentických návrhů. Během prohlídky navštívíte Zámecké obrazárny, Lovecký pokoj, Dámský pokoj, Velkou jídelnu, Velký sál plný originálních portrétů, kabinet přírodnin a výstavu obecního muzea, která mapuje historii města. Po prohlídce se můžete projít v ušlechtilém zámeckém parku.
Hrady na Valašsku
Hrad Malenovice
Ve zlínských Malenovicích se nachází hrad vystavěn již v druhé polovině 14. století. Tento původně gotický hrad byl později upraven do renesančního a následně do barokního stylu, exteriér i interiér tedy v jisté míře slučuje prvky všech tří architektonických období. Dnes slouží jako sídlo Muzea jihovýchodní Moravy. Návštěvníci se mohou kochat historickými interiéry, jimž dominuje malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a domácí kaple s malbami z 18. století. Na hradě můžete vystoupat do hradní věže, která nabízí hezký výhled do širokého okolí.
Hrad Brumov
V obci Brumov stojí stejnojmenný hrad z 13. století. Jde o nejznámější hrad v tomto kulturním regionu, o čemž svědčí i každoroční vysoká návštěvnost. Hrad má částečně zachovalé a částečně zrekonstruované jak sklepní, tak nadzemní prostory. V nich naleznete muzeum se stálou expozicí, která mapuje historii hradu, městských památek i samotné obce a celého Valašského království. Kromě toho se zde v sezoně i mimo ni konají umělecké výstavy a jiné kulturní a zábavné akce, včetně divadla a hudebních koncertů.
Rozhledny na Valašsku
Jurkovičova rozhledna
Kousek od Valašského muzea v přírodě stojí ve výšce 480 metrů nad mořem 32 metrů vysoká rozhledna, z jejíž vyhlídkové plošiny uvidíte obce Hutisko, Vigantice, centrum Rožnova, kopec Hradisko a část samotného muzea. Rozhledna byla zkonstruována podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče. Budete li u rozhledny, určitě navštivte i Valašské muzeum, odkud se dále můžete vydat třeba po naučné Radegastově stezce…
Rozhledna Královec
Na vrcholu Královce v 655 metrech nad mořem najdete celoročně přístupnou dřevěnou rozhlednu téhož jména. Rozhledna má na výšku 22 metrů, nejvyšší vyhlídková plošina se nachází v osmnácti metrech. Z rozhledny uvidíte Valašské Klobouky, krajinu Bílých Karpat, Vizovických vrchů a Javorník.