Po babičce klokočí – známá písnička, že? Já si pamatuji písničku, na kterou jsme tančili mazurku (když nebyl po ruce gramofon) Modrají se pomněnečky, zelená se klokočí, klokočí, kdo se se mnou v tom kolečku, kdo se se mnou zatočí? Zatočí se má panenka, zatočí se dokola, aby byla veselejší, aby byla veselá…
Jak pěstovat klokoč a sklízet krásné klokočí?
Klokočí je známé díky písničce, ale klokoč je keř poměrně neznámý. Je však velmi pohledný a zajímavý.
Můžete ho pěstovat na zahradě, sklízet krásné plody a vytvořit z nich třeba náhrdelník.
Většinou se začíná: Již staří Římané… My se ovšem budeme držet raději doma a prohlásíme: Již staří Slované. A tvrzení je to velice pravděpodobné. Klokočí z období 9. století našeho letopočtu se totiž podařilo najít při archeologických vykopávkách v Mikulčicích.
Po babičce klokočí…
Klokočí je u nás velmi populární i díky Suchého písničce Po babičce klokočí a po tmě strach…
Víme však všichni, o co vlastně jde? Stručně řečeno: Klokočí jsou semena keře klokoče zpeřeného.
České slovo klokoč se odvozuje od slova klokotati, protože zralé tobolky chřestí – klokotají ve větru, jak se v nich hýbou semena. Mnohá jména obcí nebo jejich částí jsou od klokoče odvozená: např. Klokoč (u Litoměřic), Klokočí (u Semil, u Hranic na Moravě, u Tišnova), Klokočná (u Říčan a u Benešova), Klokočov (u Chrudimi, u Milevska a u Vítkova na Moravě) nebo Klokočovská Lhotka (u Chrudimi).
Klokoč zpeřený v naší přírodě
Do čeledi klokočovitých (Staphyleacae) se řadí 5 rodů s více než 40 druhy. Rod Staphylea, který jediný se u nás pěstuje, obsahuje 12 klokočů rostoucích v Asii, Severní Americe, Evropě a dokonce i v Peru.
U nás se daleko nejčastěji setkáme právě s klokočem zpeřeným (Staphylea pinnata).
Tento druh se původně vyskytoval ve střední a jihovýchodní Evropě, v Malé Asii, na Kavkazu a izolovaně v Sýrii. Nejsevernější lokality jeho výskytu jsou ve středním Polsku. U nás je tato dřevina původní jen na jižní Moravě na území od Znojma a Brna po Bílé Karpaty.
V Čechách některé lokality také působí přirozeně a klokoč se v nich udržuje samovolně výsevy, ale jsou to s velkou pravděpodobností místa ovlivněná člověkem, byť to bylo již v dávné době. Klokoč byl vysazován již od konce 16. století nejen pro semena, ale i pro dřevo ceněné v řezbářství. Keř můžeme vídat růst v širším okolí Polabí a Posázaví, výskyt je zaznamenán třeba na Střemošinské stráni na Chrudimsku, na vrchu Chotuc u Křince na Nymbursku, na vrchu Oškobrh u Poděbrad, na Pelinách u Chocně, ve vesecké bažantnici u Jičína, kdysi i na Medníku u Pikovic nedaleko Jílového u Prahy i jinde.
Jak klokoč vypadá?
Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) je vyšší, poměrně nenápadný a ne příliš hustý keř s pruhovanou borkou.
- Dorůstá výšky až 5 m a poněkud připomíná bez černý.
- Listy jsou lichozpeřené, dvou až tříjařmé; tedy s 5 až 7 široce eliptickými, až vejčitými lístky.
- Květy jsou pětičetné, nevelké, zvonkovité, bílé (někdy s načervenalým nádechem), vonné.
- Dlouze stopkatá květenství (laty) volně visí dolů; tedy jsou nící. Klokoč kvete v květnu.
Květy a plody
Pro představu co z těch plodů:
Také jsem našla něco ke zpracování klokočí na korálky v historickém webu:
Popis výrobku: 100 ks neprovrtaných a suchých kusů semen klokoče zpeřené.
Semena jsou především určena k vlastnímu provrtání a výrobě korálů na krk.
Semena jsou především určena k vlastnímu provrtání a výrobě korálů na krk.
Upozornění: Při vrtání je předpoklad, že se zničí až 20% vrtaných semen.
Parametry:
- Barva: přírodní světle hnědá / časem ztmavne
Délka: 6-12 mm / zpravidla platí, že ze 100 korálků vytvoříte náhrdelník o délce 100 cm. - Průměr: 6-12 mm
- Hmotnost: do 1 g
- Botanický druh: Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
- Země původu: ČR
- Historické použití: Klokoč je původní evropský keř z jižní, východní a střední Evropy.
Nález klokoče máme i z Velké Moravy (Mikulčic) – viz. foto.
Pracnost vrtání: Aby se korálek kvalitně provrtal, vrtá se každý 3x až 4x
pokaždé s jiným nebo větším vrtákem.
Doba vrtání je maximálně 100 ks za hodinu. V praxi ovšem hodně korálků praskne nebo je výroba pomalejší.
Ruční výroba škrabáním a ručním vrtáním je okolo 5-10 minut na jeden korálek, takže tyto korálky muselo být v minulosti velmi pracné vyrábět.
Ruční výroba škrabáním a ručním vrtáním je okolo 5-10 minut na jeden korálek, takže tyto korálky muselo být v minulosti velmi pracné vyrábět.
Evropský klokoč zpeřený se vzácně vyskytuje i v Česku. Klokoče se v Česku občas pěstují jako okrasné dřeviny, ze semen domácího klokoče zpeřeného se v minulosti vyráběly růžence.
