Klokoč (Staphylea) je rod dvouděložných rostlin z čeledi klokočovité (Staphyleaceae). Jsou to stromy a keře se vstřícnými zpeřenými listy, vyskytující se v Asii, Severní Americe a v Evropě.
Po babičce klokočí – známá písnička, že? Já si pamatuji písničku, na kterou jsme tančili mazurku (když nebyl po ruce gramofon) Modrají se pomněnečky, zelená se klokočí, klokočí, kdo se se mnou v tom kolečku, kdo se se mnou zatočí? Zatočí se má panenka, zatočí se dokola, aby byla veselejší, aby byla veselá…
Klokočí je známé díky písničce, ale klokoč je keř poměrně neznámý. Je však velmi pohledný a zajímavý.
Můžete ho pěstovat na zahradě, sklízet krásné plody a vytvořit z nich třeba náhrdelník.
Většinou se začíná: Již staří Římané… My se ovšem budeme držet raději doma a prohlásíme: Již staří Slované. A tvrzení je to velice pravděpodobné. Klokočí z období 9. století našeho letopočtu se totiž podařilo najít při archeologických vykopávkách v Mikulčicích.
Po babičce klokočí…
Klokočí je u nás velmi populární i díky Suchého písničce Po babičce klokočí a po tmě strach…
Víme však všichni, o co vlastně jde? Stručně řečeno: Klokočí jsou semena keře klokoče zpeřeného.
České slovo klokoč se odvozuje od slova klokotati, protože zralé tobolky chřestí – klokotají ve větru, jak se v nich hýbou semena. Mnohá jména obcí nebo jejich částí jsou od klokoče odvozená: např. Klokoč (u Litoměřic), Klokočí (u Semil, u Hranic na Moravě, u Tišnova), Klokočná (u Říčan a u Benešova), Klokočov (u Chrudimi, u Milevska a u Vítkova na Moravě) nebo Klokočovská Lhotka (u Chrudimi).
Klokoč zpeřený v naší přírodě
Do čeledi klokočovitých (Staphyleacae) se řadí 5 rodů s více než 40 druhy. Rod Staphylea, který jediný se u nás pěstuje, obsahuje 12 klokočů rostoucích v Asii, Severní Americe, Evropě a dokonce i v Peru.
U nás se daleko nejčastěji setkáme právě s klokočem zpeřeným (Staphylea pinnata).
Tento druh se původně vyskytoval ve střední a jihovýchodní Evropě, v Malé Asii, na Kavkazu a izolovaně v Sýrii. Nejsevernější lokality jeho výskytu jsou ve středním Polsku. U nás je tato dřevina původní jen na jižní Moravě na území od Znojma a Brna po Bílé Karpaty.
V Čechách některé lokality také působí přirozeně a klokoč se v nich udržuje samovolně výsevy, ale jsou to s velkou pravděpodobností místa ovlivněná člověkem, byť to bylo již v dávné době. Klokoč byl vysazován již od konce 16. století nejen pro semena, ale i pro dřevo ceněné v řezbářství. Keř můžeme vídat růst v širším okolí Polabí a Posázaví, výskyt je zaznamenán třeba na Střemošinské stráni na Chrudimsku, na vrchu Chotuc u Křince na Nymbursku, na vrchu Oškobrh u Poděbrad, na Pelinách u Chocně, ve vesecké bažantnici u Jičína, kdysi i na Medníku u Pikovic nedaleko Jílového u Prahy i jinde.
Jak klokoč vypadá?
Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) je vyšší, poměrně nenápadný a ne příliš hustý keř s pruhovanou borkou.
Dorůstá výšky až 5 m a poněkud připomíná bez černý.
Listy jsou lichozpeřené, dvou až tříjařmé; tedy s 5 až 7 široce eliptickými, až vejčitými lístky.
Květy jsou pětičetné, nevelké, zvonkovité, bílé (někdy s načervenalým nádechem), vonné.
Dlouze stopkatá květenství (laty) volně visí dolů; tedy jsou nící. Klokoč kvete v květnu.
Květy a plody
Pro představu co z těch plodů:
Také jsem našla něco ke zpracování klokočí na korálky v historickém webu:
Popis výrobku: 100 ks neprovrtaných a suchých kusů semen klokoče zpeřené. Semena jsou především určena k vlastnímu provrtání a výrobě korálů na krk.
Upozornění: Při vrtání je předpoklad, že se zničí až 20% vrtaných semen.
Parametry:
Barva: přírodní světle hnědá / časem ztmavne Délka: 6-12 mm / zpravidla platí, že ze 100 korálků vytvoříte náhrdelník o délce 100 cm.
Historické použití: Klokoč je původní evropský keř z jižní, východní a střední Evropy.
Nález klokoče máme i z Velké Moravy (Mikulčic) – viz. foto.
Pracnost vrtání: Aby se korálek kvalitně provrtal, vrtá se každý 3x až 4x
pokaždé s jiným nebo větším vrtákem.
Doba vrtání je maximálně 100 ks za hodinu. V praxi ovšem hodně korálků praskne nebo je výroba pomalejší. Ruční výroba škrabáním a ručním vrtáním je okolo 5-10 minut na jeden korálek, takže tyto korálky muselo být v minulosti velmi pracné vyrábět.
Evropský klokoč zpeřený se vzácně vyskytuje i v Česku. Klokoče se v Česku občas pěstují jako okrasné dřeviny, ze semen domácího klokoče zpeřeného se v minulosti vyráběly růžence.