Charakteristika hlavních postav z díla/povídky:
Řehoř Samsa: obchodní cestující se soukenným zbožím, vystudoval obchodní akademii, úspěšný voják (poručík), živí rodinu (která tak přivykla blahobytu) a splácí otcův druh penězi z práce, která ho nebaví
Markétka: 17 let, hudebně nadaná (housle -> Řehoř chce, aby studovala konzervatoř), zpočátku starostlivá, citlivá, pečuje o bratra -> mění se kvůli únavě (musí se místo něj starat o rodinu, pracovat, učí se francouzštinu a těsnopis) – přestává bratrovi uklízet a starat se o něj, nenávidí ho
otec: dříve neúspěšný obchodník (zadlužil se synovu šéfovi), posledních pět let doma, zpohodlněl, líný, vše musí zařizovat Řehoř, přísný, rodina jej respektuje -> musí pracovat (jako sluha bankovních úředníků), tvrdohlavý a umíněný (odmítá sundat si stejnokroj), brouka nemá v lásce, je k němu násilný
matka: žena v domácnosti, ale nakonec musí šít prádlo pro módní salón, trpí záduchou, přecitlivělá, zpočátku Řehoře-brouka má stále ráda, ačkoli se ho bojí, proměna v jejich vztahu proběhne déle, než se tak stalo u Řehořovy sestry a otce
stručný děj: Jednoho rána se obchodní cestující Řehoř Samsa probudí jako brouk. Sám to na rozdíl od zbytku rodiny vezme klidně, ostatní – kteří se až do teď živili pouze z jeho peněz – nyní musí chodit do práce. O Řehoře-brouka se stará mladší sestra Markétka, ale během času ztrácí k Řehořovi jakýkoli kladný cit a chuť se o něj starat. Zchudlá rodina musí pokoj v bytě pronajmout dalším pánům, a když se ti jednoho dne náhodou o přítomnosti odporného brouka dozví, dají výpověď. To už je pro Samsovu rodinu poslední kapka, nevěří, že se Řehoř ještě promění zpátky, a chtějí se této přítěže zbavit. To však není třeba, brouk umírá sám z nedostatku péče, jídla a vůle k životu, a zatímco je ráno jednoduše odklizen posluhovačkou, jeho příbuzní v jeho smrti oslavují začátek nového života.
hlavní myšlenky:
kritika měšťanské morálky – pohodlnost, pasivita (Řehoře k proměně, chodí do práce, která ho nebaví), nevšímavost, lhostejnost, osamocenost
dvojí provinění – otec i syn
- rozdělení díla na části: 3 části
- dějová linie: jedna
- vztah autora k dílu: er-forma
- řazení děje: chronologicky
- způsob uspořádání: povídka
- poměr mezi řečí autorskou a řečí postav: převažuje řeč autorská
slovní zásoba: spisovný jazyk (X nespisovný u služebníků), archaismy, historismy, častá porovnání
skladba: převažují dlouhá souvětí, oznamovací a tázací věty
znaky Kafkovy tvorby
absurdita
samota, odcizení
provinění
lhostejnost, bezmoc, pesimismus
