Podnebí je dlouhodobý chod počasí (minimálně 30 let, bejvá to i 50).
Pásy se počítaj co do zeměpišný šířka (šířka, jako v pase 😛 ), jsou to oblasti s podobnym podnebím. (Tuhle definici jsem si vycucala z prstu ale věřim jí.)
Máme pásy : Polární, subarktický, mírný, subtropický a tropický. Může se stát, že se ten tropický dělí na rovníkový, subrovníkový, tropy a dále pokračují subtropy, jako by se nic nedělo.
Ještě by bylo dobré pro úvod zmínit, že máme ještě nějaké výškové stupně, které to ovlivňují. Nicméně k těm se dostaneme později.
Teď si stručne charakterizujeme jednotlivé pásy.
1) Rovníkový– hodně srážek, vysoké teploty (kolem 30, 27°C), vysoká vlhkost.
2) Subrovníkový– je to přechod, je zde tropický vzduch, malé srážky, střídají se období deště a sucha. Léto je mokré, zima je suchá a teplejší.
3) Tropy – malé srážky, velké rozdíly mezi dnem a nocí, jsou zde měřena světová teplotní maxima (40,60°).
4) Subtropy – Tropický vzduch, v zimě polární. Léto je dlouhé a suché, zima je mokrá, mírná a krátká.
5) Mírné pásmo – typické jsou 4 roční období, asi každých 6 dnů se mění počasí (střídá se níže s výší). Máme tu polární vzduch. Mírné pásmo se dá dále dělit na:
a. Oceánské – VB, celý rok srážky, zima velice mírná, prakticky bez sněhu, léto chladné.
b. Kontinentální – chladná zima, horké léto.
6) Subarktický pás – zima, subarktický vzduch, v létě polární, dlouhá chladná zima, krátké léto, sucho.
7) Arktický – arktický vzduch, málo srážek, nízké teploty.
Máme vzduchové hmoty:
Rovníková
Tropická
Polární
(Subarktická)
Arktická
Rozhraní mezi nima je fronta.
Pak ještě záleží, jak už jsem psala, na tom, kde to je, resp. jak vysoko. Problém je, že jinak bude vpadat velehora v srdci Evropy, jinak v rovníkový Africe, jinak ve Španělsku, jinak v Himalájích a jinak v Antarktidě.
A jelikož jsme Evropané, alespoň většina, tak si to vezmem na Evropu
A uplně nejposledněji se junem na tlakový véšky a tlakový ňéžky
