Papriky – zelenina hrající barvami, chutí i tvary. Existuje mnoho odrůd paprik, od zelených po sytě červené, od sladkých po extrémně pálivé. Zelenina, která chutná syrová, ale hodí se i jako surovina k vaření, popřípadě jako koření. Díky své rozmanitosti má u nás zaručenou oblíbenost ještě po dlouhý čas.
Víte, co se říká o vejcích? Ty z obchodu mohou být větší, ale bývají žlutá a bez výrazné chuti. Zato ta domácí mají žloutky oranžové a jsou velice chutná. U paprik platí něco podobného. Každý, kdo někdy ochutnal domácí papriky, si uvědomí rozdíl mezi tím, co si sám vypěstoval, a zbožím ze supermarketu. Domácí papriky možná nebudou vždycky tak velké, nebudou zářit sytou barvou a sem tam na nich můžete najít nějakou vadu na kráse, zato při správném pěstování budou pěkně šťavnaté a bohaté chuti. A nejenže si na domácích paprikách víc pochutnáte, vyplatí se to i finančně. Obzvlášť pokud začnete od semínka.
Pěstování paprik ze semen
Papriky mají dlouhou vegetační dobu. Proto je ideální začít s vyséváním již na konci ledna. Když ale začnete vysévat až v březnu, pořád to není tak pozdě, abyste se plodů nedočkali. Ideální půdou pro setbu je lehký prodyšný substrát. Před umístěním do substrátu však můžete klíčení urychlit máčením. U máčení jde o to, aby semínka nasála vodu, čímž se klíčení výrazně urychlí. Namočená semínka ale vložte do truhlíku se zeminou dřív, než klíček prorazí obal.
Klíčky potřebují dostatek světla a tepla (22°C a výše), ideální je tedy postavit je na okenní parapet. Před tím se ujistěte, že okno neprofukuje a nehrozí tak, že budou rostlinky vystaveny studenému průvanu. Také by okno mělo být orientováno na jih nebo východ a sluneční svit by neměla tlumit ani záclona.
Vegetační doba je čas, který rostlina potřebuje od výsevu do sklizně/dozrávání plodů.
Rostlinky přepichujeme do samostatných nádob – kelímků, květináčků apod. – ve chvíli, kdy se vytvoří dva pravé lístky.
Růst paprik pod širým nebem
Sazeničky paprik se vysazují ven až ve chvíli, kdy nehrozí ranní přízemní mrazíky. Takovou ideální dobou bývá až druhá polovina května. Pro umístění rostlinek vyberte vhodnou polohu – musí být co nejvýhřevnější, takže na místo, kam nejdéle dopadají sluneční paprsky. Nejlépe jim to bude svědčit u jižně orientované zdi, ve skrytu před studenými severními větry, který s sebou hojněji přináší i škůdce a póry hub.
Pro sazenice, obzvláště u zeleniny jako jsou papriky nebo rajčata, je důležité teplo. Doporučuje se tři týdny nebo i déle před samotnou výsadbou záhon přikrýt černou mulčovací fólií, která pomůže půdu prohřát. Fólii můžete na záhoně nechat i později, vystřihnout do ní otvory a do nich vsadit rostlinky. Kromě udržení tepla v půdě zabraňuje i růstu plevelu. Před uložením sazeničky do jamky v nakypřené půdě přidejte lopatku kompostu. Zpola zasypanou rostlinku pak důkladně zalijte, a pak teprve navršte zbytek zeminy.
Nezapomeňte, že půda musí být nakypřená.
Můžete využít i jiné mulčovací materiály, některé z nich vás nebudou stát ani korunu. Ideální je třeba jemně nasekaná tráva ze sekačky. Mulč v podobě nasečené trávy obohacuje o živiny důležité půdní organismy a o dusík samotné rostliny. Vystýlka však nesmí být příliš hutná a silné vrstvy, jinak by naopak způsobila více škody, než užitku. Půdní organismy by byly ochuzeny o vzduch a mulč by brzy zahníval. Protože nasekaná tráva brzy ztlí, je nutné mulč pravidelně obnovovat.
Teplo a světlo je hlavním zdrojem bohaté úrody. Můžete proto sazeničky na pár dní ještě překrýt lehkou, bílou netkanou textilií.
Pokud uvažujete o pěstování paprik v nádobách, například na balkóně nebo terase, vždy berte v potaz, že pro dostatek živin a prostoru pro kořeny je zapotřebí květináč o průměru alespoň 25 centimetrů. Takový květináč musí být i dostatečně hluboký.
Papriky se vysazují půl metru od sebe, v případě některých vrostlých odrůd i více. Aby byla úroda opravdu bohatá, mohou se sazenice pravidelně přihnojovat. K tomu lze využít buď kompost, nebo hnojivo s vyšším obsahem draslíku. Dusíkatá hnojiva jsou nevhodná, protože podporují tvorbu listů na úkor plodů.
Pěstování paprik ve skleníku
Čím více tepla, tím dříve se dočkáte plodů. To je jeden z hlavních důvodů, proč se papriky pěstují i ve skleníku. Pokud máte tuto možnost, určitě ji využijte. Plody budou chráněny před chladem, větry, a deštěm, a tedy i před houbovými chorobami. Rostliny tak budou plodnější a samy plody velké a zdravé.
Při výsadbě ve skleníku a v nádobách je nadmíru důležité kontrolovat stav vlhkosti půdy. Půda by měla být stále mírně vlhká (dávejte si pozor na přemokření). Pokud ve skleníku větráte nebo jej nemáte utěsněný, bude substrát vysychat rychleji, než venku na přímém slunci. Obecně platí, že papriky je třeba zalévat pravidelně, v nádobách a ve skleníku nejlépe každý den. Pro kontrolu u rostlinek v nádobách můžete vložit prst do zeminy, asi do hloubky jednoho článku prstu. Pokud bude půda i v této hloubce suchá, určitě je čas na zalití. Při nedostatečné vláze se po čase projeví zčernání špiček rostlin a úbytek plodů. To už bývá na záchranu pozdě a nelze očekávat úspěšnou sklizeň.
Papriky kozí rohy: pěstování
Nebo taky býčí či beraní rohy bývají oblíbenou pochutinou v podobě zavařeniny. Tyto papriky jsou téměř výhradně určeny ke sterilování. Vcelku, včetně semínek. Často se zavařují i s jinou zelenou.
Abyste si i vy mohli pochutnat na domácích pálivkách, je třeba dodržet stejný postup jako u jiných odrůd. Pěstujte je v hlinitopísčité, humózní a provzdušněné půdě. V případě pěstování v nádobách opět nezapomeňte na dost prostoru pro kořenový systém.
Škůdci a nemoci
I při ochraně před vnějšími vlivy se ve skleníku, stejně jako na volném záhoně nebo na terase v nádobě, pěstitel může setkat se svilušky. Sviluška je rod roztočů, jejichž přítomnost je třeba pro schopnost vážně poškozovat rostliny nepodceňovat. Velmi rychle se množí a při přemnožení mohou způsobit až úhyn celé rostliny. Jsou velcí asi půl centimetru, takže je při bližším pohledu snadno uvidíte i pouhým okem. Napadení sviluškami poznáte tak, že rostliny zavadají, mohou mít stříbřitý nádech, a při větším výskytu vytváří husté pavučinky.
Zabránit sviluškám v hojném výskytu na vaší úrodě můžete orosením rostlin – zvýší se vzdušná vlhkost, přičemž svilušky mají rády pravý opak, hodně suché a teplé prostředí. Ideální ochranou jsou postřiky na přírodní bázi, kterých je na trhu celá řada. Nebo si můžete do postřikovače nalít řepkový olej a postříkat napadenou rostlinu jím. Olej zalepí škůdcům dýchací otvory a ty následně hynou.
Nejčastěji se zahrádkáři na rostlinách setkávají se mšicemi. Ty ve svém řádění nevynechají ani papriky. Najdete je na spodní straně listů. Mezi další časté škůdce u paprik patří molice a malé bílé mušky, nebo vrtalky zahradní, které na rostliny (včetně jiné zeleniny a okrasných rostlin) kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy. Jejich působení poznáme podle světlých chodbiček, které vyvrtávají do starších listů. V nich se vyvíjejí, chodbičky nadále rozšiřují a vyžírají zevnitř. Nakonec může dojít k úhynu celého hostitele. Na trhu však najdete postřiky, které vás těchto škůdců při pravidelném postřiku na nějaký čas zbaví.
Nedostatek vápníku, nadbytek dusíku nebo draslíku může mít za následek nekrózu. Rostlina se postupně deformuje a přestává růst. Proto dbejte na správné složení půdy a vybírejte vhodná hnojiva.
Úroda na křehkém stonku bez opory není možná
Někteří pěstitelé vysazují papriky po dvou. Pěstování paprik po dvou se doporučuje kvůli větší stabilitě stonku, a v takovém skleníku rovnou ušetříte místo. Celý keř a jeho větvité výhonky bývají těžké, obzvláště při dozrávání masitých plodů, a táhnou celou rostlinu k zemi. V případě, že se s tím nic neudělá, hrozí až zlomení stonku a tím pádem dojde i k úhynu.
Oporou se přinejmenším zamezí, aby se nejnižší listy a plody dotýkaly vlhké zeminy. Preventivně tak keř ochráníte před hnilobou a slimáky. Vyvázáním ke kůlu zároveň listy vytvoří vzdušnější strukturu. Rostlina bude moci lépe dýchat a omezíte tak bujení hub. V případě, že vysázíte papriky po dvou, se rostliny do sebe vklíní a automaticky méně polehávají, přesto u vzrostlejších odrůd neudrží vlastní váhu a je dobré je vyvázat. Po dvou můžete papriky vysazovat už po vyklíčení do kelímků nebo malých květináčů.
Pěstování paprik zaštipování
Papriky není nutné zaštipovat, zkušený zahrádkář to ale rád udělá. Ví, že by se tím připravil o značnou část potenciální úrody. U paprik se doporučuje zaštípnout koncový vrchol rostliny. Keř tak přestane růst do výšky, rozkošatí se a živiny půjdou víc do plodů. Pakliže se paprika zaštípne, bývá sklizeň vyšší až o jednu pětinu.
Při sklizni dbejte na pár základních pravidel
Papriky od kvetení zrají podle druhu odrůdy šedesát až devadesát dnů. Čas sklizně poznáte podle toho, že je plod plně zabarvený a má požadovanou velikost. Není však vhodné nechávat jej na keři příliš dlouho, protože by zbytečně brzdil dozrávání dalších plodů.
Plody odřezávejte výhradně ostrým nožem nebo nůžkami, v žádném případě je netrhejte holýma rukama. Může tak dojít k poškození celé rostliny, a tím dát průchod škůdcům a chorobám.
Pěstování paprik video:
