POZOR – POZOR! Expres do Bradavic je připraven k odjezdu! Ale od začátku: Nejdříve jsme v domě číslo 4 v Zobí ulici… A potom už postupně poznáváme Harryho, Rona, Hermionu, Hagrida, Albuse Brumbála, Malfoye, Voldemorta a mnoho dalších a dalších postav a postaviček, z nichž každá má v této sáze své důležité místo.
autor: J. K. Rowlingová
překlad: Pavel Medek
počet stran: 796
pořadí série: 5
Harry Potter je už měsíc odtržený od kouzelnického světa – je na prázdninách u Dursleyových. Nikdo z jeho přátel mu nepíše žádné konkrétní zprávy (prý to zakázal Brumbál), i když by měl Harry něco vědět, byl to přece on, kdo viděl Voldemorta povstat. Když se jednou v podvečer vrací i společně se stále nesnesitelným bratrancem k Dursleyovým, v uličce se najednou objeví mozkomorové a napadnou je. Harrymu se je podaří odehnat zaklínadlem Patronus. Ještě s hůlkou v ruce a Dudleyem téměř v bezvědomí je najde stará potrhlá sousedka Arabella Figgová. Ta však k Harryho obrovskému překvapení zná hůlku, mozkomory i Brumbála – je totiž moták a na ředitelův rozkaz dohlíží na Harryho už odmalička. Harry se od ní ještě dozví, že ho celé prázdniny (kvůli událostem na hřbitově, samozřejmě) vždy nějaký kouzelník hlídal – jenže zrovna dnes si nespolehlivý Mungundus Fletcher „musel“ odskočit. Útok mozkomorů má ale kromě tohoto náhlého objevu a Dudleyho nevolnosti ještě další dopad: strýc Vernon chce Harryho vyhodit z domu, protože jeho přítomnost Vernonovu rodinu ohrožuje, zrovna poté, co Harrymu kmotr a pan Weasley psali, ať v žádném případě z domu nevychází. Nakonec ale smí zůstat díky tajuplnému Hulákovi, adresovanému tetě Petunii. Ministerstvo kouzel ho za kouzlení mimo školu, a navíc v přítomnosti mudly chce vyloučit z Bradavic a zničit mu hůlku, naštěstí Brumbál zařídí, aby se rozhodlo až na disciplinárním řízení 12. srpna.
O pár dní později Harryho ze Zobí ulice vyzvedne Lupin, Moody a pár bystrozorů včetně příjemné mlaďounké Nymfadory Tonksové. Na košťatech odletí do hlavního štábu Fénixova řádu (na Grimmauldově náměstí 12 v Londýně) – což je skupina lidí, která bojuje proti Voldemortovi (a bojovala i poprvé, když byl Voldemort u moci). V tomto domě, který štábu poskytl Sirius, právě kromě Harryho kmotra (ten však návratem do „rodinného“ prostředí rozhodně nadšený není) momentálně žijí i Hermiona a všichni Weasleyovi až na Charlieho – který zůstal v Rumunsku, aby navázal spojení se zahraničními kouzelníky – a Percyho. Kariéristického Percyho povýšeného na mladšího poradce samotného ministra. Odstěhoval se, neboť nechce mít nic společného s Brumbálem a těmi, kteří uvěřili, že se Vy-víte-kdo vrátil. Obzvlášť teď, co styky s ředitelem Bradavic u ministra opravdu nejsou výhodou. Popletal sám se všemi prostředky snaží Brumbála zdiskreditovat – odvolal ho z několika přednostních funkcí a prostřednictvím Denního věštce je spolu s Harrym nechává za jejich názory nazývat blázny.
Sirius Harrymu i Weasleyovým dětem sdělí, že Voldemort zatím pracuje v ústraní (takže se mu ten idiotský přístup Popletala náramně hodí), verbuje přívržence a chce získat nějakou zbraň, kterou posledně neměl. Zatímco se Fénixův řád snaží jeho snahy zmařit, Harry s Ronem i Hermionou pomáhají alespoň uklidnit dům desetiletí zanedbávaný (nesnesitelný skřítek Krátura, uctívající Siriusovu matku, se moc nepřetrhl), ale jeho pochmurné a temné aury ho zbavit nedokážou – stejně temné jako byl celý rod Blacků, po staletí posedlý čistou krví. Jakého typu Blackové byli, dokazuje i to, že Siriusův bratr Regulus se přidal ke Smrtijedům (ti ho ovšem zanedlouho poté sami zabili) a jeho sestřenicemi jsou Narcisa, matka Draca Malfoye, a Belatrix Lestrangeová, která mučila Longbottomovy a je i s manželem v Azkabanu. Avšak Sirius nebyl první, kdo se tradicím vzepřel (už jen tím, že se dostal do Nebelvíru) a v šestnácti letech z tohoto domu utekl, například další sestra Belatrix a Narcisy Andromeda si vzala kouzelníka z mudlovské krve Tonkse (Nymfadora je jejich dcera). S velkou pomocí Brumbála vyjde Harry z disciplinárního řízení očištěný, neboť mu Starostolec uvěří – i přes obdivuhodnou snahu ministra udělat z něj lháře -, že patrona vyčaroval kvůli mozkomorům.
Cesta do Bradavic, které se Hermiona a Ron (přestože všichni čekali, že to bude Harry) zúčastní jako nově zvolení prefekti, proběhne tentokrát bez větších potíží, pouze si Harry všimne, že kočáry z Prasinek letos táhnou divní okřídlení koně a že ostatní je nevidí. Ještě více ho však znepokojí (a naštve), že většina lidí (mezi nimi i Seamus) odmítá uvěřit, že se Voldemort opravdu vrátil. Hagrid se navíc dosud nevrátil z té tajné mise, kam ho doprovázela madame Maxime. Na obranu proti černé magii dostanou nesnesitelnou Dolores Umbridgeovou, náměstkyni ministra dosazenou právě Popletalem, která byla na Harryho řízení a jako jedna z mála byla pro jeho odsouzení. Na jejích hodinách se učí jen teorie, žádná praktická kouzla, protože je venku prý nic zlého nečeká. To už je pro Harry poslední kapka, rozkřičí se o Voldemortovi, a tak mu Umbridgeová uloží školní trest. Celý týden k ní Harry chodí na dlouhé nesnesitelné tresty, kde je v jejím ohavně přezdobeném kabinetu nucen psát „Nemám vykládat lži.“ Avšak upravený brk Umbridgeové způsobuje, že slova, která jím napíše na pergament (vlastní krví, jak mu dojde), se mu zároveň vrývají do hřbetu ruky… Kvůli vysilujícím a častým trestům (na ruce se mu dokonce vytvoří jizva), kopě úkolů, které jim učitelé dávají – v pátém ročníku se totiž skládají zkoušky NKÚ (Náležitá kouzelnická úroveň) – a tréninkům famfrpálu, které jsou převážně mizerné vinou mizerných výkonů nového brankáře, Rona, nemá Harry žádný volný čas (na rozdíl od Hermiony, která se rozhodla ve jménu SPOŽÚSu začít jednat a plete čepičky, aby osvobodila skřítky), zato má čím dál tím horší náladu. Tu mu rozhodně nezlepší ani Percyho dopis Ronovi, ve kterém bratrovi radí, aby se s Harrym přestal stýkat – myslí si o něm, že je cvok. O chvíli později se v krbu objeví Siriusova hlava, která jim vysvětlí, proč Umbridgeová s nimi odmítá o hodinách kouzlit: ministr si myslí, že Brumbál verbuje armádu studentů a chce je vzbouřit proti ministerstvu.
Hermiona považuje umění se bránit v této době za životně důležité (NKÚ jako důvod je dokonce až na druhém místě za Voldemortem a Smrtijedy) a Harrymu navrhne, že by s ním jako učitelem mohli založit kroužek, ve kterém by si obranná kouzla cvičili. Harry nakonec souhlasí a na zahajovací schůzku v Prasinkách do Prasečí hlavy se dostaví 25 dalších studentů ze všech kolejí kromě Zmijozelu včetně podivínské čtvrťačky z Havraspáru Lenky Střelenky Láskorádové nebo Cedrikovou smrtí zasažené Cho Changové (Harrymu se stále líbí). Na to druhý den Umbridgeová, kterou Popletal jmenoval bradavickou vrchní vyšetřovatelkou, takže má moc Bradavicím ničit život různými výnosy a vyhláškami, zruší všechny zájmové spolky a znovu vzniknout mohou jen s jejím povolením Ale Brumbálova armáda – tak se spolek vedený Harrym pojmenuje – se vzpoury proti vrchní vyšetřovatelce nezalekne a chce se tajně scházet dál. Kde po sobě skoro třicítka lidí může vrhat bojová kouzla bez povšimnutí, vyřeší skřítek Dobby, který Harrymu navrhne Komnatu nejvyšší potřeby v sedmém patře, o které ví jen málokdo a která dá každému to, o co si požádá. Harry se ukáže jako schopný učitel a všichni navštěvující studenti se v obranných kouzlech zlepšují. To se ovšem nedá říct o Ronovi a jeho brankářských schopnostech – kvůli nervozitě během zápasu se Zmijozelem nic nechytí a Nebelvír vyhraje jen díky Harrymu. Prohrou rozlícený Malfoy nebelvírský tým popichuje, Harry s Georgem se neudrží a napadnou ho. Za to jim dvěma a Fredovi Umbridgeová zakáže dál hrát.
Harryho mizernou náladu zlepší návrat, ač zraněného, Hagrida. Ten jim vysvětlí, že s madame Maxime navštívil obry, aby je dostal na Brumbálovu stranu. Málem se jim to podařilo, jenže velícího gurga, obra Karkuse, zabil jiný obr, který je na straně Smrtijedů. Hagrid se opět ujme hodin Péče o kouzelné tvory, na kterých ho zastupovala profesorka Červotočková, a s tím kromě nespočtu studentů není spokojená ani Umbridgeová. Nesnáší všechny „křížence,“ a tenhle poloobr je navíc věrný Brumbálovi, a proto usiluje o jeho vyhazov – podobně jako na jasnovidectví je na všech jeho hodinách na inspekci, takže Hagrid je čím dál nervóznější a učí je jen o nudných zvířatech (i když to možná v jeho případě není příliš na škodu). Až tedy na jejich první hodinu, kde pátým ročníkům ukázal černé okřídlené koně, testrály a osvětlil tak Harrymu záhadu s kočáry – testrály totiž vidí pouze ten (kromě Harryho mimo jiné i Neville a Lenka), kdo viděl někoho umřít. Táhnou kočáry každý rok, Harry je však vidí až teď, po Cedrikově smrti.
Harrymu se zdá sen, nikoli ten obvyklý, kdy chodí po chodbách a nemůže otevřít nějaké dveře – tentokrát vidí očima hada, toho hada, Nagini, plazí se ke dveřím, jenže je hlídá pan Weasley, Nagini ho musí kousnout, z pana Weasleyho vystříkne krev… Harrymu dochází, že to nebyla noční můra, ale skutečnost, a řekne to Brumbálovi. Na to je vážně zraněný Artur v té chodbě opravdu nalezen a odvezen do Nemocnice svatého Munga pro kouzelné choroby a úrazy. Když Brumbál posílá Harryho a Weasleyovy děti k Siriusovi, Harry se řediteli podívá do očí a znovu si přijde jako had a chce Brumbála kousnout… S Weasleyovými jde ke svatému Mungovi navštívit pana Weasleyho, který je díky Harryho časnému varování v pořádku. Harry tam zaslechne Moodyho upozorňovat členy řádu, že je Potter asi Vy-víte-kým posedlý. Harry se zavře v pokoji, nechce nikoho dalšího ohrozit a až díky Ginny mu dojde, že ho Voldemort opravdu neposílá do Londýna napadat rodiče jeho nejlepších kamarádů a že vůbec posedlý není.
V Bradavicích začne na přikázání ředitele Snape dávat Harrymu hodiny nitrobrany, kouzelné obrany proti narušení zvenčí, poněvadž si Brumbál nepřeje, aby Harryho sny – ve kterých ve skutečnosti nahlíží kvůli jejich vzájemnému zvláštnímu spojení do Voldemortovy mysli – dál pokračovaly. Obává se, že během útoku na pana Weasleyho, který Harry viděl právě proto, že v tu dobu v mysli Nagini byl i Voldemort, si Pán zla pravděpodobně poprvé uvědomil Harryho přítomnost a může se toho pokusit zneužít. Snapeův přístup a nepříjemné hodiny Harrymu pomůžou leda v tom, že mu dojde, že ty sny o chodbě bez oken jsou v odboru záhad a předpokládá, že Voldemort na to stále myslí a touží se tam dostat nejspíš proto, že je tam ukryta ta zbraň. Jinak ho bolí jizva ještě víc než dřív. Třeba hned po jejich první lekci cítí, že Voldemort je šťastný a důvod přítomnosti této u Toma neobvyklé emoce (většinou bývá rozzuřený) nachází hned další den: deset Smrtijedů včetně Belatrix Lestrangeové uprchlo z Azkabanu.
Do Prasinek jde Harry tentokrát s Cho, ale jejich rande skončí katastrofálně a Cho v slzách uteče. Harry tedy jde za Hermionou, schůzka s níž byla vlastně příčinou hádky, a zjišťuje, že s sebou jeho spolužačka přivedla Ritu Holoubkovou a přinutí ji, aby s Harrym udělala rozhovor o noci Voldemortova návratu do Jinotaje – výstředního časopisu spravovaného Lenčiným otcem Xenofiliusem Láskorádem. Spousta lidí nyní Harrymu věří, i Seamus. Umbridgeová se sice konečně rozhoupe a Trelawneyovou vyhodí z práce, ale příliš si nepomůže, když ji Brumbál nechá dál žít v jejích komnatách a na její místo dosadí dalšího „křížence“ kentaura Firenze, kterého za to vyhostilo vlastní stádo.
Když je Seamus vůbec poprvé na schůzce BA, najednou se v Komnatě nejvyšší potřeby objeví Dobby a varuje je, že se blíží Umbridgeová. Všichni prchají, avšak Harry to nestihne a Malfoy ho chytí. Umbridgeová Harryho odvede do ředitelny, kde je i Kornelius Popletal. Harry zjišťuje, že skupinu zradila Marietta Edgecombeová, kamarádka Cho – sice stihla říct pouze to, že dnes se měla schůzka konat (pak jí obličej zohyzdila Hermionina kletba), ale i tak má Umbridgeová vše, co potřebuje – vyzvedla z komnaty jejich jmenný seznam. Harrymu jistému vyloučení znovu zabrání Brumbál. Navzdory Harryho nesouhlasu tvrdí, že Brumbálova armáda měla znamenat přesně to, co její jméno – Brumbálovu armádu, kterou chystal použít proti ministerstvu; dnes se prý měla konat jen první informační schůzka. Popletal tomu uvěří, protože chce – Brumbál je přece jen větší ryba než Potter -, a navíc mu Marietta, jíž Kingsley Pastorek (člen Fénixova řádu předstírající, že je oddaný ministerstvu) pohotově změnil paměť, všechno odsouhlasí. Popletal chce Brumbála zatknout, ten ale bystrozory lehce přemůže a zmizí.
Novou ředitelkou se stává Umbridgeová, ani nově vytvořený vyšetřovatelský sbor – banda zmijozelských s vyššími privilegii – jí však nezaručí dostatečnou autoritu. Fred s Georgem hned její první den ve funkci vypustí spoustu dlouhotrvajících rachejtlí a ohňostrojů a nikdo z personálu Bradavic kromě Filche se Umbridgeové nenamáhá pomoc s uklidněním. Harry se pohádá s Cho ohledně Marietty a rozejde se s ní. Při jedné z pokračujících hodin nitrobrany musí Snape odejít. Harry je zvědavý, jaké vzpomínky před každou hodinou jeho učitel lektvarů ukrývá do myslánky, aby je Harry náhodou nespatřil, a místo odchodu se do ní ponoří. Snape právě skládá zkoušky NKÚ a s ním mimo jiné i Pobertové a Harryho matka Lily Evansová. Po jejich skončení zřejmě oblíbený James na zřejmě neoblíbeného Snapea bezdůvodně – nebo spíš proto, že se Sirius nudí – zaútočí a zesměšní ho. Lily se Snapea zastává a James ho nechá, načež ponížený Snape sám Lily urazí označením „mudlovská šmejdka.“ Potom Harryho ze vzpomínek vezme pryč dospělý a pekelně rozzuřený Snape a přestane mu dávat hodiny nitrobrany. Harry si o otcově chování potřebuje promluvit se Siriusem, to jde jen z krbu Umbridgeové – ostatní totiž nechává hlídat. A tak Fred a George znovu způsobí pozdvižení – na jedné chodbě se tak trochu objeví bažina. Sirius Harryho trochu uklidní, sice s Jamesem byli arogantní frackové, ale Harryho otec z toho vyrostl v sedmém ročníku, a tak s ním tehdy Lily – která se mu líbila velmi dlouho -konečně začala chodit. Fred a George jsou dopadeni, a protože teď už je v Bradavicích nedrží vůbec nic (famfrpál hrát nemůžou, Brumbál tu není a OVCE je nezajímají), odletí na košťatech pryč rozvíjet svůj nový obchod s žertovnými předměty – Kratochvilné kouzelnické kejkle – na Příčné ulici.
Tajnůstkářský Hagrid na začátku posledního famfrpálového zápasu sezóny mezi Nebelvírem a Havraspárem ušetří Harryho před delším utrpením sledovat Ginny na jeho postu a nervózního Rona a vezme jeho a Hermionu do Zapovězeného lesa. Tuší, že ho Umbridgeová už brzy vyhodí, a tudíž se jim rozhodne vyjevit důvod, proč se z prázdninové mise vrátil tak pozdě a proč je pořád zraněný. Přivedl totiž odtamtud s sebou „malého“ (má jen 5 metrů) obra Drápa – jeho nevlastního bratra -, což se nelíbí ani obrovi, ani v poslední době velmi rozladěným kentaurům. Harry lituje, že už mu předtím slíbil, že mu pomůže – to, co po nich Hagrid žádá, totiž aby Drápovi dělali společnost a učili ho mluvit jejich řečí, se zdá šílené i na Hagrida. Náladu jim zlepší překvapující vítězství Nebelvíru – dosažené především díky neuvěřitelné proměně Ronových schopností – které jim i přes těsnou předchozí porážku s Mrzimorem zajistí zisk famfrpálového poháru.
Většina zkoušek NKÚ se Harrymu docela povede (nejvíce samozřejmě obrana proti černé magii), avšak během posledních dvou je vyrušen. Při zkoušce z astronomie jsou studenti svědky, jak šest zakuklenců včetně Umbridgeové zaútočí na Hagrida. Na pomoc mu přijde McGonagallová, ale zasáhnou ji omračovací kouzla; Hagrid uteče. A poslední zkouška dopadne ještě katastrofálněji. Harry při vyplňování testu z dějin čar a kouzel usne (žádný div) a znovu se objeví ve Voldemortově mysli. Zjišťuje, že ten je na odboru záhad, má Siriuse a mučí ho, aby mu dal to, co chce, a pak že ho zabije… Harry jde informovat McGonagallovou, ale dozvídá se, že ji odvezli kvůli těm omračovacím kouzlům ke svatému Mungovi. Harry se svého kmotra chce proto vydat zachránit sám, na Hermionino naléhání se však nejdříve přes krb Umbridgeové přesvědčí – což mu potvrdí Krátura – že Sirius na Grimmauldově náměstí opravdu není. Ještě s hlavou v krbu ho ovšem nachytá sama Umbridgeová, protože věděla, že Ron, který ji měl odlákat, lže. Kromě Harryho, Rona a Hermiony drží ředitelka a vyšetřovatelský sbor ještě Ginny, Lenku a Nevilla, jež se k incidentu připletli. Umbridgeová je posedlá dozvědět se, s kým Harry mluvil, a když Harry dobrovolně nic nepřizná a ani Snape jí požadované veritasérum neposkytne (Harry si uvědomí, že McGonagallová nebyla poslední zbylý člen Fénixova řádu v Bradavicích, avšak Snape si Harryho šifrované zprávy nevšímá), aby svého cíle dosáhla, nepříčí se jí použít ani nezákonné praktiky. To se jí koneckonců nepříčilo nikdy – přizná, že to ona na Harryho do Kvikálkova poslala mozkomory. O další zkušenost Harryho s kletbou Cruciatus ho však připraví Hermiona, která předstírá, že přes krb chtěli sdělit Brumbálovi, že ta zbraň proti ministerstvu už je hotová. Vede dychtivou Umbridgeovou a zmateného Harryho k domnělému úkrytu zbraně – přímo do Zapovězeného lesa. Tam se Umbridgeové zbaví kentauři a těch zase Dráp, kterému se nakonec po Hagridovi stýská. Ron, Ginny, Neville a Lenka mezitím přemohli členy vyšetřovatelského sboru v čele s Malfoyem a přišli do lesa rovněž. Lenka bez obtíží najde způsob, jak se z Bradavic dostat rychle do Londýna – pomocí testrálů, kteří mají vynikající orientační smysl. Ačkoli Harry ví, jak jejich záchranná mise může být nebezpečná a chce letět jen s Ronem a Hermionou, nakonec s sebou musí vzít i další tři zbývající a neodbytné členy Brumbálovy armády.
Bezpečně se dostanou na liduprázdné ministerstvo i odbor záhad, až konečně dorazí do místnosti plné zaprášených koulí, kde Voldemort drží Siriuse. Tedy spíše, kde by ho držet měl – Sirius ani nikdo jiný tam není kromě těch šesti bláhových teenagerů, kteří si mysleli, že dokážou sami zachránit Harryho kmotra ze spárů Voldemorta. Ron tam narazí na kouli, na níž je Harryho a Voldemortovo jméno. Jakmile ji Harry sundá z police, zjistí, že tam přece jen nejsou sami – obklíčí je osoby v kápích a s napřaženými hůlkami. Smrtijedi posílení Lestrangeovými. Chtějí tu kouli v Harryho ruce. Potěšený Lucius Malfoy mu vysvětlí, že jde o věštbu – věštbu, kvůli které se ho ještě jako malinkého Voldemort pokusil zabít. Teď si ji ovšem chce poslechnout celou, a protože věštbu si může vyzvednout jen ten, koho se týká, a jemu samotnému se na ministerstvo zrovna nechce, nalákal sem Harryho vymyšlenou vidinou. Šestice se snaží utéct i s věštbou, bojuje se Smrtijedy, jenže čelí přesile a za chvíli je většina z nich zraněná. Naštěstí se tam na poslední chvíli objeví členové Fénixova řádu s Brumbálem i Siriusem. Zatímco ti Smrtijedy zaměstnají, při Harryho a Nevillově ústupu se věštba rozbije. Brumbál všechny Smrtijedy sváže, zbývá už pouze Belatrix, která bojuje se svým bratrancem. A najednou její kletba Siriuse zasáhne a on přepadne přímo za závoj tajuplného oblouku, zmizí a Harry v koutku duše, ač si to nechce připustit, ví, že jeho kmotr je mrtvý…Chce jej pomstít a pronásleduje Belatrix do atria. Objeví se tam však ještě samotný lord Voldemort a rozbitím věštby není úplně nadšený. Chce se Harryho zbavit, překazí mu to příchod Brumbála. Dva největší kouzelníci své doby spolu bojují, Voldemort najednou zmizí a pokusí se Harryho ovládnout. Ten zpočátku cítí strašnou bolest, pak ale Pána zla z jeho těla vypudí myšlenky na Siriuse – takové pocity nemůže snést. Všude se objeví kouzelníci z ministerstva přivolaní Brumbálovou zprávou a Popletal uvidí na vlastní oči Voldemorta, než se i s Belatrix přemístí pryč.
Zatímco všichni zajatí Smrtijedi – včetně Malfoye – jsou odvedeni do Azkabanu, a Harryho přátelé na ošetřovnu (až na lehčí zranění jsou naštěstí celí), Harryho samotného Brumbál odvede k němu. Vysvětlí mu – když je konečně po zpustošení pracovny mu ochoten naslouchat – spoustu věcí. Sám Harryho neučil nitrobranu a celý rok s ním nemluvil, aby Voldemort nechtěl využít příležitosti, Harryho neposedl a neudělal z něj špeha, a myslel si, že se Snape dokáže přenést přes nenávist k Harryho otci, což se samozřejmě nestalo. Krátura sám Harrymu toho dne lhal – byl domluvený s Malfoyovými – a když u něj doma Harry Siriuse hledal, jeho kmotr léčil Klofana, kterého skřítek úmyslně zranil. Snape prý Harryho zprávu pochopil a ihned varoval Fénixův řád, takže díky němu na ministerstvo kouzel přišli. Brumbál Harrymu vyjasní znění oné věštby (viz věštba Sibyly Trelawneyové), ačkoli se rozbila, neboť ji slyšel přímo. Byla vyřčena Trelawneyovou při jejím pohovoru (ohledně učitelky jasnovidectví, jinak by ji Brumbál nepřijal) v Prasečí hlavě před Harryho narozením. Jenže kromě Brumbála začátek vyslechl i jeden ze Smrtijedů a hned to svému mistrovi vyžvanil a celá věštba byla tou zbraní, po které Voldemort celý rok bažil. Popisu „toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla“ odpovídali dva chlapci – Harry a Neville Longbottom. Voldemort si ale vybral Harryho, když se ho pokusil zabít, a tím určil, že to Harry bude muset Voldemorta zabít, nebo být jeho obětí, a v tom mu má pomoci to, co Voldemort nemá, – láska. Staronový ředitel Bradavic ještě dodá, že ho nezvolil prefektem, poněvadž i tak má Harry na svých bedrech dost povinností. Popletal oficiálně přizná, že se lord Voldemort vrátil. Harry je smutný, cítí vinu za Siriusovu smrt (nutno říct, že opodstatněně). Přestože teď od Brumbála ví, že ho v Zobí ulici 4 chrání pokrevní pouto jeho matky a Petunie (což také jeho tetě po útoku mozkomorů Brumbál „jemně“ připomněl prostřednictvím Huláka), a proto tam musí žít, nepomůže mu to vyrovnat se s tím, že se musí vrátit na prázdniny k Dursleyovým.
VĚŠTBA SIBYLY TRELAWNEYOVÉ
Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží… Narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku… A Pán zla ho poznamená jako sobě rovného, on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná…, proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu… Ten v jehož moci je porazit Pána všeho zla se narodí, až sedmý měsíc bude umírat…