MOTIV: Trest, odcizení, vyřazenost, izolovanost, proměna, lhostejnost, práce, chladnost
MÍSTO, ČAS: čas neudán, maloměstský byt Řehořovy rodiny v nejmenovaném městě, hlavně v pokoji
KOMPOZICE – Děleno na tři části, 1 všichni se vyrovnávají se situací, 2. dočasný způsob společného žití, 3 odcizení
Chronologicky + občasné vzpomínání
Úvodní souvětí informuje o situaci
DRUH – Epika
ŽÁNR – Experimentální povídka
VYPRAVĚČ: vševědoucí, autor, er-forma, stroze popisuje děj z pohledu Řehoře, je objektivní,
POSTAVY:
Řehoř Samsa – cestující obchodník, ochotně nosí výplatu domů, živí rodinu, chce, aby žila pohodlně, a nechce jim působit jakékoliv starosti, je svědomitý. Po proměně v hmyz, se nad tím nepozastavuje; řeší to, že přijde pozdě do práce. Nepřemýšlí, proč se proměnil, s pokorou snáší odpor svých blízkých, nesnaží se jim dát najevo, že rozumí tomu, když se o něm baví jako o nějaké příšeře, že je pořád v nitru stejný jako dříve. Nechce jim způsobovat starosti. Je smířený
Markétka – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
matka – Myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.
otec – Vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání ho odhání – Řehoř je mu odporný.
Gréta – posluhovačka, Řehořem opovrhuje, nenazývá ho jménem ale pouze „to“ Dále nájemníci, pan prokurátor
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: Polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč, občas přímá řeč, vyprávěcí a popisný slohový postup
TYPY PROMLUV: Pásmo vypravěče v er formě, vnitřní monology Řehoře, minimálně dialog
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Spisovný jazyk, neutrální slova, prostý, věcný styl, občas přechodníky, paradox. slov. spojení
vulgarismus → ono to chcíplo!
TROPY A FIGURY:
eufemismus (tropy) → z chřípí mu slabě unikl poslední dech (jemnější oznámení smrti)
hyperbola (tropy) → s největší rychlostí bouch dveřmi (v takové rychlosti by se dveře nejspíš rozpadly) řečnická otázka (figury) → „A teď?“
KONTEXT TVORBY
Kafka byl velmi sebekritický, Proměna je jedno z mála děl, které bylo vydáno během jeho života a s autorovým vědomím (nepatří mezi texty z pozůstalosti, které vydal Max Brod).
Proměna byla vydána časopisecky v roce 1915, tz. v první polovině autorovy tvorby.
Kafka ovlivněn expresionismem, existencialismem a absurdní literaturou. Vyrovnával se s osamělostí a vyvrženectvím (byl to německý žid v Praze). Dílo je také ovlivněno Kafkovými špatnými vztahy s otcem.
Svět, který zobrazuje, je absurdní, fantaskní, věci odporují logice všedního dne, převažuje logika snu.
Kafkovské rysy – odcizení, pesimismus, izolovanost, bezmocnost, ponižování… Mnohoznačná díla
Cítil se nepochopený, uzavřený, nešťastný, nenápadný, tajemný, zmítaný pocity ztroskotance, nemohoucnosti to vše se odráželo v jeho postavách,
Další díla: Proces, Zámek, Amerika, Dopisy rodičům,
Život France Kafky (03.07.1883 – †03.06.1924)
· Otec byl autoritativní obchodník, s nímž si Kafka nerozuměl. Vztah byl nevyrovnaný- otec extrovert, společenský, sebevědomý a chtěl z Kafky totéž, ale on byl opak= Kafka trpěl, zacházel s ním drsně.
· Němec, ale mluvil plynule česky a k české kultuře měl dobrý vztah.
· Měl 2 bratry (zemřeli v dětství) a 3 sestry (zemřely v koncentrákách).
· Po gymnáziu studoval práva a dějiny umění a germanistiku na FF.
· Pracoval v pojišťovně jako úředník- práci neměl rád, ale byl pečlivý a chválili ho.
· Felície Bauerová: byl s ní dvakrát zasnoubený (výrazná žena).
· Milena Jesenská: spisovatelka, umělkyně, K. nejvíce rozuměla, ale byla vdaná, takže jejich vztah ztroskotal.
· Dora Diamantová: byl s ní v závěru života, díky ní se zachovalo jeho dílo.
· Max Brod: životní přítel, zachraňoval také jeho dílo. (Kafka si to ale nepřál)
OBECNĚ – KULTURNÍ KONTEXT
· Počátek 20. Stol (viz dějiny)
· Pražští němečtí autoři (Meyrink, Werfel, Kisch, Max Brod)
· Existencialismus – (fr. existence = bytí), otázky smyslu bytí. Cílem života je smrt. Klade důraz na individualismus. Do života jsme nesvobodně vrženi a naše nesvoboda spočívá v nutnosti rozhodování se. Svými činy sami ovlivňujeme svůj život. Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost.
· Mezi jiné světové autory, kteří psali v tomto období a byli ovlivněni válkou, patří např. americký Lost generation Ernest Heminway (Komu zvoní hrana, Sbohem, armádo, Fiesta, Zelené pohorky africké), němec Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi), francouz Romain Rolland (Petr a Lucie) a další.
· Moderní = Experimentální proud – narušení tradičního pojetí románu, využívání symboliky a experimentování. Je potlačena dějová složka: uplatňují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost, nejde o zobrazení vnější reality, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které většinou hrdina rezignuje, využívání podtextu (autor nevyjadřuje své myšlenky otevřeně, nechává čtenáře samostatně domýšlet a hodnotit)
BONUS:
● Děj:
I. Řehoř Samsa, obchodní cestující, se jednoho dne probudil a zjistil, že se proměnil v brouka. Chtěl vyrazit na pracovní cestu, členové rodiny na něj klepali, ale nemohl vstát. Do bytu přišel Samsův nadřízený, prokurista, a chtěl, aby šel Řehoř do práce. Ten odpovídá skrz zamčené dveře, že hned dorazí. Podaří se mu odemknout dveře a je šokovaný reakcemi ostatních. Matka pláče, prokurista uteče a otec ho novinami a holí zahnal zpět do pokoje.
II. Jediný z rodiny, kdo se Řehoře nestraní, je jeho sestra Markétka, pravidelně mu nosí jídlo. Řehoř uvažuje nad finanční situací rodiny, dosud ji totiž živil on. Chtěl sestře platit konzervatoř, ale nyní nemůže. Matka k Řehořovi do pokoje zpočátku vůbec nechodila, odhodlala se asi po dvou měsících. Řehoř ji nechtěl trápit, a tak zůstával skrytý pod pohovkou. Markétka a matka chtěly Řehořovi z pokoje odstranit nábytek, který nepotřeboval, a při této činnosti matka Řehoře zahlédla. Řehoř vyběhl z pokoje, aby nebyl matce na očích, ale to ženy vyděsilo. Když přišel otec z práce, snažil se Řehoře vyhnat zpátky do pokoje, honil ho po bytě a házel po něm jablka, z nichž jedno zůstalo zaryté v těle. Sestra se snažila Řehoře uchránit.
III. Řehoř se léčil více než měsíc. Rodina mu nyní každý večer otevírala dveře a on pozoroval, co večer matka, otec a sestra dělají. Rodina finančně strádala, otec se nechal zaměstnat jako sluha, sestra jako prodavačka, ale stejně museli rozprodávat majetek. Markétka už o Řehoře tolik nepečovala – dvakrát denně mu nosila jídlo, ale už se nestarala, kolik toho sní. Pokoj byl špinavý a neuklidila ho ani nová posluchovačka. Ta jediná se Řehoře nebála, dokonce se na něj chodila dívat. V bytě nyní byli tři podnájemníci, kterým matka s Markétkou podstrojovaly. Jednou nájemníci seděli v obývacím pokoji, Markétka jim hrála na housle a oni zahlédli dveřmi Řehoře. Okamžitě dali výpověď. Markétka nyní poprvé vysloví myšlenku, kterou se všichni báli říct – Řehoř je jim na obtíž a je potřeba se ho zbavit. Řehoř všechno vyslechl a uznal, že jeho život nemá cenu. V noci vydechl naposledy, ráno ho našla posluhovačka. Celé rodině se ulevilo, mohli se nyní přestěhovat do menšího bytu.
● Možná vysvětlení:
– Řehořova snová nerealistická vize
– absurdní groteska, proměna v brouka zdrojem humoru
– symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem
– měšťanská strnulost a povrchní morálka
– trest, netušíme však za co. Za to že ráno zaspal do práce? Nebo za to že rezignoval na vlastní pocit uspokojení ze života kvůli svým blízkým?
• Adresát – Zájemce o Kafkovo dílo, který je schopen přistoupit na absurdní prvky, pesimismus, zvláštnost.
• Tematicky podobné dílo – Ovidius – Proměny: změna člověka v různé bytosti
– Ivan Olbracht – Žalář nejtemnější: muž oslepl, to změnilo jeho povahu, žárlivost
•Další: V knize se prolínají dvě jakési roviny – první z nich je všední život rodiny, který zahrnuje cestu z práce a do práce, večeře v kruhu rodinném nebo tahání tvrdohlavého tatínka do postele. Druhou rovinu tvoří fantastická stránka knihy – krmení obřího brouka, jeho procházky po stěnách pokoje a hmyzí problémy v mysli člověka.
Kontext autorovy tvorby, základní informace: Antoine de Saint-Exupéry byl francouzský prozaik 20. století, publicista, letec na dálkových tratích a válečný...
KAREL JAROMÍR ERBEN KYTICE JAZYKOVÁ STRÁNKA TEXTU (ÚTVARY ČEŠTINY) Použití tehdejší češtiny, dnes již archaická a knižní. SLOHOVÉ ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ...