Ernest Hemingway: Stařec a moře rozbor

Související články

TÉMA: Boj starce s rybou, život chudých rybářů, smyslem života není zisk

MÍSTO, ČAS: První polovina 20. století, v kubánské vesnici a na moři poblíž hlavního města Havany. Během 3 dnů.

KOMPOZICE: Chronologická, členěno pouze na odstavce

DRUH: Epika

ŽÁNR: Novela

VYPRAVĚČ: er forma, vypravěč pouze konstatuje, nevysvětluje. Metoda ledovce – 2/3 si musí čtenář domyslet.

POSTAVY:

stařec Santiago – kubánský rybář velice pevné vůle a skromné povahy, který musí tvrdě pracovat, aby se uživil

chlapec Manolin – velmi obětavý, laskavý, pomocník při rybolovu, který má rád starce

Dále se v příběhu objevuje ryba (=příroda), žraloci (=zlo), lidé, co se vysmívají nebo naopak soucítí.

VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: přímá řeč, nevlastní přímá řeč

TYPY PROMLUV: ze začátku časté dialogy pro zrychlení děje a charakteristiku postav, poté mnoho monologů

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: neutrální obecná pojmenování (ryba, chlapec), jednoduchý jazyk, občasné španělské výrazy, nepoužívá adjektiva, strohá stylizace vět, prvky se symbolickým významem (zakrvavené ruce)

TROPY A FIGURY: personifikace, přirovnání, metafory

KONTEXT TVORBY – poslední kniha, kterou napsal (1952), získal za ni Nobelovu cenu

Další díla: Komu zvoní hrana – román z občanské války ve Španělsku
Sbohem, armádo – román s autobiografickými prvky. Vypravěč am. poručík který sloužil za 1ww v italské armádě

Pátá kolona – jediné drama, Tematicky vychází ze zkušeností ze španělské občanské války.

– jeho postavyjsou muži – stateční, cílevědomí, ctižádostiví, staví je do kritické mezní situace- jak se zachovají?

– způsob psaní: metoda ledovce à podstatné je to „pod vodou“ (cílem si to domyslet)

– ve svých dílech vystupuje pod pseudonymem Nick Adams

OBECNĚ – KULTURNÍ KONTEXT

americká meziválečná próza, 1. polovina 20. Století
1. světová válka (1914 – 1918); Velké říjnová socialistická revoluce (převrat, 1917); rozpad/sjednocení států a vznik nových; vznik a nástup fašismu → 2. světová válka → poválečná obnova
hospodářská krize („černý pátek“ – krach Newyorské burzy, 1929)
v umění vznikají nové směry a tendence

– ztracená generace – skupina spisovatelů narozených kolem roku 1900, zažili 1ww a zobrazovali ji ve svých dílech, vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti).

Pro autory jsou typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter

Téma zklamání, skepse, rozklad lidských a společenských hodnot, hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury

Ernest Hemingway

novinář, spisovatel
miloval přírodu, lov a dobrodružství, hrál na violoncello, boxoval
1WW v italské armádě jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže, byl těžce raněn
reportér španělské občanské války a válečný zpravodaj v Číně
2WW pobýval na Kubě
1953 Pulitzerova cena, 1954 NC
Smrt – zastřelil se nebo nehoda při čištění hlavně? – Dodnes se o tom vedou spory

Autoři ztracené generace: Pojmenování údajně pochází od Gertrudy Steinové (spisovatelka provozující salon, kde se tehdejší umělci scházeli). Dalšími autory: William Faulkner (Absolone, Absolone), F. S. Fitzgerald (Velký Gatsby), Steinbeck (Hrozny hněvu), Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi, Vítězný oblouk, Cesta zpátky)

Děj:

Kniha vypráví o starém rybáři Santiagovi, pro kterého je rybaření jedinou obživou. Starci se ovšem dlouho nedaří chytit větší rybu, a proto je ostatním rybářům k smíchu. Aby toho nebylo málo, tak s ním na moře, kvůli zákazu svého otce, přestane jezdit velký pomocník, chlapec Manolin.

Stařec má ovšem svoji hrdost a rozhodne se všem dokázat, že stále dokáže chytit velkou rybu. Druhý den ráno se proto na moři vydá dál, než kdy byl. Kvůli svým zkušenostem ví, že pokud chce chytit velkou rybu, tak musí udice spustit do velkých hloubek.

Za nějakou dobu zabere opravdu velká ryba. Jenomže má spoustu sil a stařec ji proto nemůže ulovit. Zápasí s ní dva dny bez spaní a s drobnými zraněními. Rybář je ovšem rozhodnut, že nepovolí a rybu zabije, nebo že zabije ryba jeho. Po dvou probdělých nocích ryba ztrácí sílu a Santiago ji uloví. Zjistí, že je to mečoun a je několikrát větší než loďka.

Stařec ulovenou rybu přiváže k loďce a vydá se domů. Jenže krvácející ryba přivábí několik žraloků. Rybář se s nimi snaží bojovat, ale nemá šanci a žraloci mu rybu do posledního drobečku sežerou. Zůstane jenom kostra, se kterou se v noci vrátí do přístavu a vyčerpán odejde do svého domu. Ráno ho v posteli objeví chlapec, počká, až se probudí, a potom mu povídá, kolik lidí se shromáždilo kolem obří kostry. Lidé kostru ryby obdivují a on na sebe může být hrdý.

Smysl díla

Povrchní čtenář může mít pocit, že příběh je o ničem: rybář uloví velkou rybu, kterou mu sežerou žraloci. Pod tímto povrchem je však skryt příběh o lidské nezdolnosti, Santiago získává důvěru sám v sebe, nepatří ještě do starého železa, symbolicky přemůže smůlu. Autor takto vyjádřil pocity starých lidí, kteří někdy mohou být považovány za zbytečně a záleží na nich, jestli tento pocit okolí akceptují nebo se proti němu postaví. Myšlenkou tohoto díla je také ukázat na neustálý boj člověka s přírodou. Smyslem je poukázání na lidskou statečnost a velkou duševní sílu.

Aktuálnost – Opovrhování lidmi, kterým se nedaří, je dnes běžné. Závist je dnes také běžná. Lidská hrdost a víra ještě nevymizely, proto je dílo určitě aktuální.

Adresát – Kniha má oslovit všechny generace lidí. Starší generaci kvůli zobrazení, že staří lidé nejsou zbyteční, ale dokážou spoustu věcí. Mladší generaci kvůli zobrazení chování a úcty mladšího ke staršímu.