Alena Morštajnová se narodila v roce 1963 v Hranicích na Moravě ale celý život žije ve Valašském Meziříčí. Vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka přes 11 let. V roce 2000 si chtěla konečně splnit svůj životní sen a začala psát vlastní knihy ale stále u toho i překládala.
Autorka píše předěvším o lidech, jejich osudech, vztazích a tvoří tak celé rodinné ságy. Podstatnou část inspirace čerpala ze svého okolí, rodiny a známých. Autorka se snaží popisovat své literární postavy jaké skutečné žijící postavy, se všemi jejich vlastnostmi, sny i strachy.
Bibliografie:
- Slepá mapa (2013)
- Hotýlek (2015)
- Hana (2017)
- Strašidýlko Stráša (2018)
- Tiché roky (2019)
- Mladý pošetilec (2020)
- Listopád (2021)
- Les v domě (2023)
Slepá mapa
Románová prvotina popisuje osudy lidí před první světovou válkou. Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství.
Hotýlek
Román opět popisuje osudy různorodých lidí ale tentokrát v trošku odhlehčeném prostředí. Některé věci jako by existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel– vlastně spíš hodinový hotýlek – pana Leopolda, založený v dobách první republiky a nabízející párům potěšení a rozkoš za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce.
Hana
Osudy několika rodin se promíchají po jedné narozeninové oslavě. Inspiraci a náměty pro tuto knihu autorka čerpala ze zprostředkovaného vyprávění své babičky (tato již v době autorčina zájmu o věc nežila), z kroniky města a také hygienických zpráv, neboť kniha pojednává o epidemii břišního tyfu ve Valašském Meziříčí v roce 1945 a promítá tematiku holocaustu. Tvoření rešerší a sbírání materiálu autorce zabralo dva roky. Román byl přeložen do čtrnácti jazyků a získal několik ocenění. Od června 2019 uvádí Národní divadlo Brno jeho divadelní adaptaci.
Strašidýlko Stráša
První knížka pro děti.
Tiché roky
Nenajdete zde velké historické téma ale intimní rodinné drama.
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“?
Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo.
Mladý pošetilec
Je povídka z knížky Krvavý Bronx, jež popisuje dávné příběhy z nechvalně proslulé brněnské ulice Cejl, kde žije svým životem komunita sociálně odlišných lidí. Vraždy, krádeže, nelegální potraty končící smrtí, otrava lékárenským jedem, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, skoro pokaždé životy žité na hraně existence.
Listopád
Co by bylo kdyby …. kdyby neproběhla Sametová revoluce v roce 1989 a zůstala v Československu vládnout komunistická strana a rozdělovala naše životy Želená opona. Román je rozdělen do dvou dějových linií popisující osudy dvou žen. Postupem čtení, je však jasné, že se tyto osudy propojí a zamíchají.
Les v domě
Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu — a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne…
Silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.
Už teď se všichni těšíme na další knihu!